Rodokmen Heřmanů z Nebužel

Úvodní stránka


Jméno Heřman je starogermánského původu a znamená "voják" (heri = vojsko, man = člověk).
Do češtiny proniklo s křesťanstvím již v 9. století. Jeho asi prvním nositelem na našem území byl Heriman, spojenec knížete Bořivoje z roku 872. Jméno Heřman bylo oblíbeno v rodu pojizerských velmožů známých jako Markvartici, jejichž državy na jihu končily Sovínkami a (Mělnickým) Vtelnem.
Podle ústní tradice pochází rod Heřmanů ze Sovínek na hranici dnešních okresů Mladá Boleslav a Mělník.
V Sovínkách Heřmanové opravdu žili minimálně od začátku 17. století. Právě tak je skutečností, že nejstarší generace nebuželských Heřmanů měly do okolí Sovínek četné vazby. Jejich původ odtud však nelze vystopovat ani v matrikách, ani v zachovaných pozemkových knihách.
Urbář svatojiřského kláštera na Pražském hradě z roku 1630 ještě v Nebuželích žádné Heřmany nejmenuje.
Prvním Heřmanem v Nebuželích byl Jiří Heřman, který je s manželkou Marií uveden v Seznamu poddaných podle víry z r. 1651. V té době byl Jiří stár 20 let, Marii bylo 19 let a oba jsou uvedeni jako nekatolíci, u nichž je naděje na obrácení.
Podle Berní ruly (1654) měl Jiří Heřman statek se 70 strychy orných polí. Dalším soupisem, ve kterém je Jiří Heřman jmenován, je urbární seznam z r. 1668, podle kterého byl povinen odvádět panenskému klášteru sv. Jiří v Praze ročně 10 kop míš. grošů.
Jiří Heřman je pravděpodobně synem Kryštofa Heřmana ze Řepína. Kryštof Heřman držel v r. 1623 vyplacený statek na Řepíně a v letech 1630-1632 je uveden mezi plátci desátku řepínskému faráři. Po požáru v r. 1637 se odstěhoval do Mělnického Vtelna a odtud po r. 1649 za synem, který se přiženil do Nebužel. Z doby jeho pobytu ve Vtelně (zač. r. 1640) se se dochoval příběh o tom, že jej zde navštívil zcestovalý bělohorský emigrant. Snad se jedná o Augustina Heřmana, původem z nedalekého Mšena.
Příbuzní Kryštofa Heřmana žili na Řepíně i v Mělnickém Vtelně ještě koncem 17. stol. Řepínský Šimon Heřman s manželkou Annou jsou v r. 1675 uváděni jako nekající se (tj. nechodící ke katolické zpovědi). Ve Vtelně žily asi do roku 1685 rodiny Kryštofa Hermana a krčmáře Ondřeje Heřmana. V pozdější době již o nich nejsou žádné zmínky.
Rodina Heřmanova žila v Nebuželích v přímé linii po 7 generací. Vedle statku čp. 57 získala kolem r. 1784 i mlýn Kroužek v Kokořínském údolí.
Jeho posledním držitelem z rodu Heřmanů byl Jan Heřman nar. 1812, poslanec Zemského sněmu v r. 1848 a představený obce v letech 1851-53. Pro svou národní a politickou angažovanost se dočkal nepříjemností ze strany rakouských úřadů a proto v r. 1853 prodal statek Josefu Pavlíčkovi z Trnové a vystěhoval se s několika dalšími rodinami do Ameriky. (Podrobněji viz zde.)
Zpracovaný rozrod vychází od Jiřího Heřmana a je doveden do generace Jana Heřmana. Dílem zahrnuje i dceřinné větve resp. příslušné odkazy na spřízněné rodiny. Z nich je třeba výslovně jmenovat zejména rod Derflů z Nebužel, který je s rodinou Heřmanů mnohonásobně provázán.
Rodokmen není zdaleka úplný a uvítám každou zprávu, která přispěje k jeho dalšímu rozšíření.

Rozrod Jiřího Heřmana nar. cca 1631
Neúplný rozrod Heřmanů ze Sovínek (připravuje se)


verse 2001

Jan Mašek, 28/12/2001, E-mail: masek_jan@seznam.cz.